Věra Martinová

^Emi , ^A , ^D Malý d ^D ům nad ská ^Dmaj7 lou připo ^D6 míná malý ^Dmaj7 hrad
Svou silue ^D tou tu vládne z výšky svému ^A okolí.
Zůstávám pod střechou, kdes mě lásku učil znát,
utíkám před soucitem lidí ^D z údolí.
^D Každý stín a každý kout má tvou tvář a má svůj styl,
já zůstávám ^D tam, kde se můžu ^G rozhlédnout.
Na tom všem, co tu mám, pozná ^D vám, žes tu byl,
než napršely ^A přívaly vod a lásku ^D odnes proud.

Malý ^D dům nad ská ^Dmaj7 lou nemá ^D6 zvláštní zname ^Dmaj7 ní
snad jen ten ^D fakt, že já tu čekám, něco ^A znamená
Před vchodem zlatý déšť a před bránou kamení
to jsou suvenýry na tvá slova ^D plamenná
^D kam jsi šel a který proud tvoji loď odnáší
za obzor, ^D7 kam já se těžko ^G dostávám
kolik lásek potká ^D váš - vzpomí ^D nej na naši
ta byla fajn, ^A ta byla fér a patří ^D stále nám

^G Bílý prapor v mysli ^A mám a na ^D d střechou mi vlaje d ^G ál
^D a já prostě nepřipus ^A tím, že ses ^G mi ^A jen z ^H dál.

Malý ^E dům nad ská ^Emaj7 lou na kaž ^E6 dého neče ^Emaj7 ká
svou silue ^E tou dál vládne z výšky svému ^H okolí
zůstávám pod střechou, kdes mě lásku učil znát
uhýbám před soucitem lidí ^E z údolí
poslouchej, co hurikán povídá si s vichřicí
a vzpomínej ^E7 na ten dům ^A nad skálou
tady máš zátiší, nasaď ú ^E směv zářící
a pro happyend ^H nestálou lásku proměň ^E ve stálou