Věra Martinová

Svou káru tlačíme každý sám

Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )

1. E Nevím už kterou knihu H7 chtěla jsem číst
A když mezi stránkami mi E vypadl list.
F#mi Tvé písmo H7 tak dobře C#mi znám
svou káru A tlačíme H7 každý E sám. E4 Emi E

2. Psal jsi milá má a myslel tím mně
teď píšeš jiné a jaké to je,
když rámař vymění rám
svou káru tlačíme kažký sám.

® H7 Zimní slunovrat už E zahřívá zem
H7 slunce je den ze dne E víc.
A Jaká jsem byla a E jaká teď jsem
mi F#7 nemá kdo říct. H4 H

3. Tak jsem tu žila a tak jsi tu žil,
kamínek z Baltskýho moře mi zbyl.
Vějíř a pálený džbán
svou káru tlačíme každý sám.

® Zimní slunovrat…

4. Jedenáct topolu, jedenáct let
a z pátku na sobotu změnil se svět.
Zády se otočil k nám
svou káru tlačíme každý sám.
Zády se otočil k nám
svou káru tlačíme každý sám.