Vladimír Merta

^C Moje láska byla hezká, voně ^Ami la po ovoci ^G7
F smála se ja ^C ko hvězdy do ^G7 tmy.
^C Za deště jsme běhali po ^Ami ulicích bosí ^G7
F V sandálech z voňavého líka ^C (jako Ježíš Kristus).

®: ^Emi Nosili jsme dlouhou cestou květináče k loužím, ^Dmi
Emi měli z toho dlouhou dobu dobré poci ^Dmi ty.
^Ami Kdo pláče ^G zaprodal se lásce ^Emi , to nap ^Ami adlo tebe.

^C Postavil jsem ti dům z po ^Ami merančových snů ^G7
F a z vůně borovicové ků ^C ry. ^G7
C Uprostřed náměstí nap ^Ami roti parku,
jako ^F kalendář stál ^Ami všude tam, kde ^G7 jsem tě čekal.

®: ^Emi Ale láska má kolečka stejně jako vítr, ^Dmi
každý den ji skutálí z nebe někam jinam.
Kdo pláče, ten to neví, to napadlo tebe.

Z kapes nám padala barevná sklíčka,
spali jsme věčně v trní jako tuláci.
Po létech jsem pochopil, jak jsem ti ubížil
jenom proto, abych tě potom spasil.
Láska má kolečka stejně jako severní vítr,
každý den ji skutálí z nebe někam jinam.
Kdo pláče vysmívá se lásce, to napadlo tebe.
^C Kdo pláče vysmívá se lás ^G7 ce, to ^Ami napadlo tebe.

^C Jména prázdninových lá ^Ami sek žloutnou v novi ^Emi nách,
^F umělé květiny vo ^C ní, kve ^G7 tou a vad ^Ami nou.
Je to ^C divný zvyk ^G7 tleskat v roz ^Ami svíceném sále, ^G7
F a být v ^G7 černém, včerejší den dneš ^E7 ním skončí. ^C
C Je to ^G7 divný zvyk tl ^Ami eskat v rozsvíceném sále, ^G7
F a být v ^G7 černém, ^Ami včerejší den dneš ^Emi ním skončí.
^{Ami7 Emi7 A Emi7 A Emi7 A}