žabí majer

Čarodějka

Ležím, zírám do stropu, nasucho polykám, pak zas chodím po místnosti a nevím kudy kam,
chycen jako zvíře v pasti, rána krvácí, sladké noční zapomnění s úsvitem se vytrácí.
Uhýbám před ranou biče, bolestí i slastí chtíče, city bouří, zmatek v sobě mám,
nevím proč a zač a nač o5 prosvištěl karabáč, v osamění touhou umírám.
ref.: lálalalalalaj….
Uhrančivej pohled, čarodějko dlouhý noci, nemůžu se vyprostit, jsem zcela ve tvý moci,
luze je skutečná, tak abnormálně konečná, jako slovo, zvuk, oheň a led.
Všechno bude v pořádku, až čas poběží pozpátku a zastaví se před chvílí, v níž vetkla jsi mi do žíly,
pohled na tvou krásnou tvář, já začal věřit na víly, ten lektvar nebyl na chvíli, žije dál.
ref.: čas běží dál, tady mě máš…