žabí majer

Stromovka

Staletá míza koluje mi v těle, tak dál předávám poselství, obavy o budoucnost, vrásky na čele, rozdupána nevinnost i panenství.
Zažila jsem mnoho, viděla jsem víc, stala jsem se úkrytem i nadějí, setkala se s vesmírnem a poznala Nic, ke kterému všichni dospějí.
ref.: Tak tu stojim dál a to se počítá, tak tu stojim dál a to se počítá, zatím stojím dál…
Začíná se špatně dýchat, slunce nevidím, jenom zmatek, bolest a prach z rukou od lidí.
Čistá voda protéká vzpomínkami jen, smutným odkazem člověka je spálená zem.
ref.: Svědek poslední oči zavírá, klenbu nebeskou dále podpírá, zatím stojí dál…
Až spadnou všechny hvězdy, až zmizí všechny cesty, až se budou bouře po zemi prohánět,
pochopí snad lidi své osudné chyby, bude však už pozdě, chtít se vrátit zpět.
ref.: Svědek poslední umírá….