Záviš

Neviděli jste tu prosím Andělu, tázal jsem se já v putyce k večeru,
copak ti zas kamaráde drahej slíbila ta přitroublá sv*ně Anděla?
Až já si svou dávku rumu vypiji, za c*cky pak vytahám tu b*stii,
takovýhle struky se dnes jen tak nevidí, každej je tý d*vce závidí.

Andělo, ty k*rvo!
Sv*ně mokrá, držko přiskříplá

Pane pingl, nalejte mi kořalu, teče to z tý flašky jaksi pomalu,
já mám žízeň, věřte mně jak koza prašivá, kladně se zde jazyk polívá.
Potom jsem se já dozvěděl vod hostů, že pět pionýrů včera u mostu,
hrabalo do vystrčené holé prdele, jež patřila svini Anděle.

Andělo, ty k*rvo!
Sv*ně mokrá, držko přiskříplá

Za chvíli se dveře pajzlu rozletí, Anděla v tom čochu stane vzápětí,
Cyrila, co u dveří stál chňapla za péro, houkla, "já chci j*bat mizero!"
Silák Cyrda vyrval nohu ze stolu, přes židli pak přehnul sv*ni Andělu,
pomazal tu nohu v mžiku ještě hořčicí, pigloval tu k*rvu ječící.

Andělo, ty k*rvo!
Sv*ně mokrá, držko přiskříplá

Já jsem pak přiskočil k zohlé Andělé a natrh jsem jí těsný triko vesele,
jak dva žoky chcánek se jí cecky vylily, až se hostům hlavy zježily.
To vám byla podívaná vážení, číšník slintal, kolem samé funění,
Anděla, ta řvala jako Honda přátelé, noha čouhala jí z prd*le.

Andělo, ty k*rvo!
Sv*ně mokrá, držko přiskříplá
Jé jé
Sv*ně mokrá, držko přiskříplá