Znouzectnost

Já na�el klíč od stařičkých vrátek
pokrytých prachem
z pavučin krajek a rzí
ukrytých v křoví

Chtěl jsem tě zvát do zahrady kouzel
za starými dvířky
co se málo otevírají
-a ty jsi řekla:
�e jsem jen lhář

Smutek v du�i mám a chodím tam sám
smutnou du�i mou
-chtěl bych tam jít s tebou

Já ti chtěl ukázat kráčející stromy
přátele skřítky
a skleněné zvonky co zní
tak krásně zní

Proletět duhou na zlaté můře
a� tam, co rů�e barevně a sladce voní
-a ty jsi řekla:
�e jsem jen lhář...

Mohla jsi vidět dívenku z ledu
co při hudbě motýlů
na �pičkách plamenů tančí
tak ti�e tančí

Bojí� se jít do zahrady kouzel
nechce� to přiznat
zrovna tak jako já dřív
-a tak mi říká�:
�e jsem jen -
�e jsem jen -
�e jsem jen -
�e jsem jen -