Hudba: L. Javůrek
Text: M. Jablonský
Ty píšeš básničky
Tak to je teda fór
Sedla si vedle mně
A v očích měla vzdor -
Nebo spíš pod víčky -
A na lístku pět piv
Čekala dojemně
Kdo z nás ji sbalí dřív
Jó já jsem Iveta
A z úst vyfoukla dým
Odklepla poslepu
Mám dneska zase splín
Jsem ňáká přejetá
To ten včerejší flám
Pak kývla k výčepu
Jó ještě jedno dám
Trochu se tvářila
Že ani nevnímá
Že ji snad každej z nás
Vysvlíknul očima
Znuděně dopila
Poslední dvanáctku
A cinkla drobnýma
Do pěny na tácku
Dodneška nevím proč
Jsem tenkrát taky vstal
A nocí bez cíle
Pak za ní klopýtal
V parku stál kolotoč
Tam zůstali jsme stát
Ptala se opile
Chceš se mnou dneska spát?
Trochu jsem hlavu zved
A dlaně prochladlý
Tvrdě jsem položil
Na bílý zábradlí
Teď tam byl celej svět
Ten kolotoč - a my
Tam jsem se ve tmě skryl
Před svými láskami
Zmizel svět velkých gest
Věčného hledání
Do trávy sedla si
Vzlykala do dlaní
Skoro to nešlo snést
Ty rozpaky a strach
Než jsem jí na vlasy
Tak neobratně sáh'
Bokomara
