Devítka

Ten déšť už nedohoním

Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )

Fmi Cmi Hmi

A Vzpomínáš ještě když jsem Fmi rozlomil svět
jako Bůh Hmi krajíc vonící A mládím,
jak kostelní Fmi věž vzpomínka oblaka A párá
a já mám Hmi strach.


Ref:
Ten déšť už nedoho Fmi ním.


Vzpomínáš ještě když jsem všechno chtěl hned,
nazdařbůh vše co člověka svádí,
vím byla to lež, všechno má svůj čas a místo,
i voda i prach.


Ref:
Ten déšť už nedohoním.


Bolíváš občas ještě když přijde řeč,
studánko ztracených šancí a lásek,
co mohl jsem mít, jenže mí osudný známí,
se budili dřív.


Ref:
Ten déšť už nedohoním…


Ty víš jak strašně krásně v noci se sní,
když je den, co vlastně nemusí nic,
vím potkal jsem dost krásných a zbytečných flámů,
co jenom zdály se být.


Ref:
Ten déšť už nedohoním.
To jenom zdály se Fmi být ty nádherný Cmi léta,
čas běžel jako Hmi vítr co tu byl a nechal jen poušť,
na prázdných Fmi listech bolavých Cmi místech paměti,
ten déšť už Hmi nedohoním
ten déšť už nedoho Fmi ním.


Vzpomínáš ještě když jsem rozlomil svět
jako Bůh krajíc vonící mládím,
vím byla to lež, všechno má svůj čas a místo,
i voda i prach.


Ref:
Ten déšť už nedohoním.