Hana Zagorová

Tak zase vzpomínám
na láskou minulou,
chvíli ji proklínám
náladu pod nulou.
Byla jak lavina
krásná a nevděčná
Zdá se teď laciná
a já jsem zbytečná...
To snad byl jiný svět
já měla měla jinou tvář,
to musel vymýšlet
bláznivý pohádkář,
takhle se neloučí,
já doufám raději
že tím to nekončí
Že někde hlouběji
navzdory myšlenkám
pod jejich příboji
i já tam někde mám
Mys dobrých nadějí
Mys dobrých nadějí
Mys dobrých nadějí

Všechno se změnilo,
tak dobrá, co má být?
Že něco skončilo,
něco se musí dít
že slunce zapadá
na to si kdekdo zvyk
když láska uvadá
tak by hned spustil křik
Ty jsi byl větroplach
pro chvíle sváteční
já měla zvláštní strach
v paprscích slunečních
teď už jsme skuteční
a ne jen vysnění
milenci nevděční

Ty dny mi scházejí
a já ti nescházím
jak prsten s kamejí
já v sobě nacházím
Mys dobrých nadějí
Mys dobrých nadějí
Mys dobrých nadějí

Je to jen hledání
svět nových možností
a nových setkání
a nových něžností
a nových zklamání,
které mě čekají
ze zamilování
sny dovyprávějí
mé lásce budoucí
pro ni a právě jí
já v sobě najít chci
Mys dobrých nadějí
Mys dobrých nadějí
Mys dobrých nadějí