As Vyšli už G7 nad ránem, As když z mraků G7 pláč,
AS čistil jim G7 cestu za du Cmi hou, B As Gmi C
As dech dětí v G7 náručí As jim vrací G7 víru,
As že najdou G7 zemi vysně Cmi nou. B As Gmi C
Jdou Fmi všichni co ví, B proč nemůžou spát,
když D#maj7 násilí je vítá u dve As ří,
Fmi a syn se Ddim zeptá: „ Mámo, kdo měl G4 drápy G ještěří? “
„ Víš Fmi barva nebe, je B modrá, jak len,
Es a ta mě nikdy nebo As lí,
Fmi a tyhle Fdim modřiny na no G4 hách, G
slunce Fmi zahojí.“ B Es As Fmi Fdim G4 G
Otrlí stopaři, vyšlí ze zipů Delt,
přináší zprávu hřejivou,
že někde v údolí, u Rudých kamenů,
pět barev duhy září tmou.
A všichni co ví, proč nemohli spát,
hřejou se štěstím v objetí,
a syn jen řekne: „ Mámo, Ty pláčeš dojetím.
Vím, barva nebe je modrá jak len,
a ta Tě nikdy nebolí,
a Tvoje modřiny na nohách duha zahojí.
Kamelot
