Kamelot

^A Hluboko ve skalách ^G měli svůj ^D kemp a želvu ^A ve znaku, ^{G D
A} na jaře, když začlo ^G tát tulácký ^D boty obu ^A li, ^{G D
A} kde voní smůla a ^G les, co jako ^D chrám se tyčí ^A do mraků ^{G D} ,
^A tam kluci z panelá ^G ků do kytar ^D dlaně zatnu ^A li.

®: Bůh ^C ví, proč ^Ami7 zabloudil jsem ^F tam,
kdo svedl mou cestu,
^C vím, že ^Ami7 dávno všechny ^F znám,
ó- ^G ó- ^A ó…

Řekli mi: „ Tak něco dej.“ a někdo do plamenů přiložil,
měsíc do úplňku šel a vodil hvězdy nad řekou,
hrál jsem až do rána, než jsem se v jetelině uložil,
ještě si pískal, pod mihotavou Severkou.

©: ^G Volání ^D Lufťáků mě ^A probudilo,
nakonec náhle,
^G tak vláčím ^D dál tu svoji ^A houni děra ^C vou,
^G tak vláčím ^D dál tu svoji ^A houni děra ^C vou. ^A