Karel Plíhal

1. ^E Nejkrásnější akord bude ^Amaj7 A-maj,
^E prstíky se při něm nepo ^C lámaj’.
^A Pomohl mi k ^H7 pěkné holce s ^G#mi absolutním ^C#mi sluchem,
^A každý večer ^C naplníme ^E balón horkým vz ^Amaj7 duchem. ^{Ami A Amaj7}

2. V stratosféře hrajeme si A-maj,
i když se nám naši známí chlámaj’.
Potom, když jsme samým štěstím opilí až namol,
stačí místo A-maj jenom zahrát třeba A-moll.

3. A-moll všechny city rázem schladí,
dopadneme na zem na pozadí.
Sedneme si do trávy a budem koukat vzhůru,
dokud nás čas nenaladí aspoň do A-duru.

R: ^A Od A-dur je jenom kousek k ^Amaj7 A-maj,
^F#mi proto všem těm, ^F#mi/F co se v lásce sk ^F#mi/E lamaj’: ^F#mi/D#
A vyždímejte ^H7 kapesníky a ^G#mi nebuďte ^C#mi smutní,
^A každá holka ^C pro někoho ^E má sluch abso ^Amaj7 lutní.

4. V každém akord zní, aniž to tuší,
zkusme tedy nebýt k sobě hluší.
Celej svět je jeden velkej koncert lidských duší,
jenže jako A-maj nic tak srdce nerozbuší.

*: ^E Pro ty, co to A-maj v lásce ^Amaj7 nemaj’,
^E moh’ bych zkusit zahrát třeba ^Cmaj7 C-maj ...