Karel Plíhal

Vodník

Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )



1. C Na starý F vrbě C nad rybní Ami kem
z C elený m F užík sed G í,
z t C ermosky p F opíjí k C afe s mlík Ami em,
m C elanchol F icky hled C í. F
2. Právě se pohádal se svou starou,
už si s ní neví rady,
a koumá, kolik je to vzdušnou čarou
kiláků do Kanady.
R: Ami Závidí divokým Emi husám,
j F ak mizí kd G esi v dálc Ami e,
F on zatím s G edává t Ami u sám,
v b D7 otách ho zebou palc G e.
3. Stará mu nadává, že se jen fláká,
a, nebejt tak střelená,
vdala se zamlada za lampasáka -
- zelená jak zelená.
4. Prej už v tom topení ňák ztrácí formu
a ona se za něj stydí,
to voják má jiskru a uniformu,
dovede líp potopit lidi.
R:
R: I já Ami závidím divokým Emi husám,
jak d F ělaj' d G o mraků d Ami íru,
když p F oslouchám:"V G ojíne, kl Ami usám, klusám, klusám,
tu nejste n G a špacír F u G .. C ."