Karel Plíhal

1. ^G Řidič v saabu v ^H strašným kvaltu
^Emi přejel žábu ^C7 na asfaltu,
^G žába ^F# sedí ^F na vozo ^E vce ^A7 jako přibitá ^D7 ,
^G prach se zvedne ^H a pak klesne,
^Emi zvláště ve dne ^C7 je to děsné,
^G zůsta ^F# ne tu ^F po ní ^E jenom ^A7 stopa ^D7 vyry ^G tá

R: ^H Jenom topol lístek smekne,
^Emi smutný pozdrav ^E od léta,
^A7 kráva pojde, ryba lekne
^D a žába je ^D# přeje ^D tá.

2. Chyba žáby, přečíst stovku,
nelezla by na vozovku,
měla sedět někde v klidu v stínu kapradí,
stopem chtěla do Třeboně,
zbytek těla blahosklonně
oplakávaj’ čtyry starý, starý ovádi.

R: ...

3.=2. + ^G opla ^F# kávaj’ ^F čtyry ^E starý, ^A7 starý ^D7 ová ^G di ...