1. Byl jest Ami sličný G rytíř z Ami cínu
či snad lancknecht G muške Ami týr
na poličce v polostínu
barevný měl štít i knír
nad hla G vou meč nehý C bá se
není E slyšet bitvy Ami řev
tak tu G stojí v plné C kráse
chce být E tvůj a chce prolít Ami krev G Ami
a co Dmi růže C která Dmi vadne
v čínské F váze C opo Dmi dál
za ok F ny už C podzim Dmi chřadne
ona natruc C voní Dmi dál
kolik C plátků ještě F zbývá
zrca A dlo má matný Dmi jas
na se C be se růže F dívá
chce být A tvá a chce přelstít Dmi čas C Dmi
2. A ta růže co se tváří že se jí čas netýká
přes den pyšně vůkol září v noci tajně naříká
okamžik se nedá vrátit marně čekáš na zázrak
nechceš-li mou lásku ztratit neříkej "ještě ne až pak"
a ten rytíř co se věčně chystá ztéci lásky věž
na poličce nekonečně vymlouvá se je to lež
ten kdo váhá nese vinu buďto útok nebo krach
ty jsi jak ten rytíř z cínu cit je cit ale strach je strach
3. A tak v prvním chvatu mládí klečíš lásce u nohou
koho kdo tu vlastně svádí slova nic už nezmohou
jí je mdlo a dech se tají a ty rudneš jako rak
oba chcete být už v ráji peklem tam cesta vede však
končí téměř bezúhonně tahle věčná balada
končí pro nás ne však pro ně to vás jistě napadá
byl jest jeden sličný inu to už znáte a tak dál
a ten v něžném polostínu dívce prý růži na klín dal.
Klíč
