Lucie Vondráčková

Chyba, chyba to se mi snad jenom zdá,
Samá chyba
Chyba, chyba je chyba, chyba
chyba, chyba to je zase chyba
chyba, chyba chyba to je chyba
chyba, chyba zase chyba
opět chyba

škoda, že ta hodina je povinná,
právě vzchází pí er na druhou.
Přímka příběh v nekonečno protíná,
Já tu sedím s rukou pod bradou.
Nebaví, mě to nebaví,
Mývám přání bláznivý.
Nebaví, mě to nebaví,
Křídla ptáků závidím.
SOS a zastavit stát,
V nejlepším se přestat máá.
Učení, mučení, jenže taky jsem tu ještě jáá.

Dneska si jdu za kontangim cotangen.
Bez znalostí matiky je každý předem ztracen.
Ten kdo bez ní do života nastoupí,
Ten hned na prvním rozcestí jen zabloudí.
Jen na všechny učí paní logika,
Jo převede se do světa matika.
A koho se to v téhle třídě netýká,
Ať hezky rychle honem někam jinam utíká.

Škoda, že ta hodina je povinná,
Zase je tu pí er na druhou.
Škvírou v okně jarní vzduch k nám proniká,
Venku slunce zívá nad Prahou.
Nebaví, mě to nebaví,
Mývám přání bláznivý.
Nebaví, mě to nebaví,
Křídla ptáků závidím.
SOS a zastavit stát,
V nejlepším se přestat máá.
Učení, mučení, jenže taky jsem tu ještě jáá.

Tak tedy je hmotnost, síla, kyvadlo, páka,
Kdo fyziku nedá, tak ten život předem fláká.
Ten kdo bez ní do života nastoupí,
Ten na sto procent na rozcestí zabloudí.

A jak nám všem říká paní logika,
Je jednoznačně špatnost světa fyzika.
A koho se to v té třídě netýká,
Ať hezky rychle honem jinam utíká.

Chyba, chyba zase chyba.
Chyba, chyba zase chyba.
Chyba, chyba zase chyba.
Chyba, chyba zase chyba.

SOS a zastavit stát,
V nejlepším se přestat máá.