Kdosi pro mě Ami říkal, jsi G šípek i F trn na ke Emi ři,
Ami zkusím tě F utrhnout, pak D#dim vypít k veče E ři,
kdosi pro mě Ami říkal, jsi G vějíř a F já horký Emi vzduch,
Ami roztanči F prsty jen G tak, nazdař Ami bůh.
Ref1:Pak Dmi zabloudil Dmi/C# v mlze, když Dmi/C hledal můj G cit,
já C odsekla C/H drze: "Tak Ami veď mě, chci C/H jít!
Snad Dmi víš, co je Dmi/C# ve mně a Dmi/C co bude v G nás."
Jsou C pryč hloupé C/H otázky, Ami pryč je ten E hlas.
Kdosi pro mě říkal, jsi Měsíc a já Velký vůz,
až přijde čas úplňku, tak nasednout si zkus.
Kdosi pro mě říkal, jsi loutna a já umím hrát,
jednou tě naladím, než půjdu spát.
Ref2: Když zmokly mi šaty, dal na kamna hřát
čaj z peprné máty, tu vůni měl rád,
a do hrnku přidal svůj slzavý smích,
ach, co je to platné, ten zvuk dávno ztich.
Kdosi pro mě říkal, jsi dítě a neumíš číst,
do snáře vkládáš si můj javorový list.
Kdosi pro mě říkal, jsem akord a ty nechceš znít,
stačí jen z klavíru tón vykouzlit.
Ref3: Pak vytáhl z rukávu poslední z es,
chtěl říct, že zná rybník a za ním i les
a že láska hřeje i tam v jehličí,
až objevím, kde je, tak past nalíčím.
Ref4: Vždyť život je valčík, ten netančíš sám,
tu pravdu jsem prožila, tu pravdu mám.
Teď budím se brzy, už nemůžu spát,
jen z rádia hlásí, že kdesi je hlad.
Kdosi pro mě Ami říkal, jsem G Golem a F ty jsi můj Emi šém,
a Ami uvěřil F jistě, že G jsem, jaká Ami jsem.
Kdosi pro mě říkal
Nezmaři
