Šárka Vaňková

To víš byl to šok
Já si vzpomínám
Tvé oči, úsměv, tvář i hlas
Tam kam se podívám
Na zázrak dlouhé čekání
Na tvoje kroky ke dveřím
Každej už ví, já tomu ještě nevěřím

A ty jsi pryč, kdo by to řek´
A náhle všichni říkají
Je div, že dřív ti neutek´
Na rukou kolik prstů máš
Tolikrát jinou chtěl by mít
Už nech to být, už nech to stranou
Vždyť on rád mít neumí
A já jsem vosk, já jsem jen dým
Tys hledal svoje já
Já přece všechno vydržím
A teď když přišlo blues
A zůstals na to sám
Já už nejsem stejná
To tak jenom stejná se ti zdám
Já na to mám, ty zůstaň stát
I když už není moc jít kam
I když moc není o co stát
Já mám stejně sílu vstát
Já mám stejně sílu říct
Já jdu dál, já půjdu dál
Dál, Já půjdu dál