Václav Neckář

^C Láska má, to je krůpěj čisté rosy v kvítku,
^Dmi láska má, to je ^Dmi7 svatební dar ^G7 lesních skřítků,
^C láska má, to je hnízdo z teplé lidské dlaně,
^Dmi láska má, to je ^Dmi7 studánka,
kam ^G7 laně chodí ^C pít.

^G Láska brány otevírá
a bdí i tam, kam ^Ami vítr šel spát,
^D7 nerezaví, neumírá
a dobře ví, kam ^G letí ten čáp.

Dá ti okovů pár zlatých,
^G7 takový schody ^C do nebe zná,
^G je to čaro ^Emi děj,
^G oči má sně ^Emi hem zavátý,
^G něžný dobro ^Emi děj,
^G ach, ta velká ^Emi láska nebe ^Hmi ská, há ^G á.

Láska má, to je světlo v temnu beznaděje,
láska má, to je závrať, v níž se věčnost chvěje,
láska má, to je Boží dech na lidské skráni,
láska má, to je chvíle, kdy se hvězdy sklání k nám.

Tam, kde růže bílá září, klokočí, klape starej mlejn,
každou slzu na tvé tváři promění v úsměv Lady Jane.
Mecie, cherie, půlměsíc se nocí loudá
a slavík zpívá don-diri-don,
to je štěstí chrám, pravé lásky rodná hrouda,
ša-la-lí volám, zastavte čas, zhaste lampión, á-há.

Láska má, to je krůpěj čisté rosy v kvítku,
láska má, to je svatební dar lesních skřítků,
láska má, to je Boží dech na lidské skráni,
láska má, to je chvíle, kdy se hvězdy sklání k nám.

(+ ½ tónu)

Láska má, to je krůpěj čisté rosy v kvítku,
láska má, to je svatební dar lesních skřítků,
láska má, to je Boží dech na lidské skráni,
láska má, to je chvíle, kdy se hvězdy sklání k nám.
Láska má, to je krůpěj čisté rosy v kvítku,
láska má, to je svatební dar lesních skřítků...