Čechomor

Stála svatba stála
do bílého rána
V pondělí celý den
celý boží týden

Ty družbo nejmladší
proboha tě prosím
Neukládej mě s ním
nebo umřít musím

Byť bys i umřela
ty s ním spáti musíš
Bože můj otče můj
k čemu ty mě nutíš

Když bylo k půlnoci
k dvanácté hodině
Obrať se ty milá
pravým líčkem ke mě

Já se neobrátím
své krásy neztratím
Krásu bych ztratila
pannou bych nebyla

Za klobouček sáhnul
ostrý meč vytáhnul
Svojí nejmilejší
do srdéčka bodnul

A ráno raníčko
ženky se schodily
Jeho nejmilejší
snídani strojily

Její stará máti
do komůrky vkročí
Svoje bílé nohy
v jasnej krvi smočí

Ach bože rozbože
co sem udělala
Že jsem tu svou dceru
na ten slib nahnala

A hosti se ptají
jaký jí šat dají
Nedejte jí ženský
dejte jí panenský