Dan Bárta

Čokoládový princ
jí chléb s fazolemi
myslí na nové sáně
a na bílého pána s koulí

Nikola za zdí u záclon
pozoruje únor, do něj se choulí
nad rozlitým rámem její syn
dost možná všechno ví
ale ještě si neuvědomuje, že

Jaké to bylo dřív
kolejí řád nerespektovat
myslí na své příště
a na černého páva odkud Bůh ví

Co kudrny si barví, splétá
koloruje úbor, dojemně tančí
nad vzpomínkou z mladí se líčí
a možná ráda ví, že
právě si uvědomuje, že

Mezi nebem a peklem je zem
jak má ráda
v domovině nebude palem
jak má ráda, že
mezi nebem a peklem je zem
jak má ráda
v domovině nebude palem
jak má ráda

Ztepilý zpitý Jean
z okna mává za ženami
učí se několika životům naráz
a na bývalé blízké v dálkách

Zde v kraji stálého léta
koliduje vůle a věčná pohádka
rozporuplným dílem tam i tam
že dozná dávno ví
ale raději si neuvědomuje, že

Mezi nebem a peklem...