Klíč

Křížový král

Můj pane, pojď klidně dál,
neměj strach, že mě dnes překvapíš,
když naposled jsi tu stál,
toužil jsi pozvednout Kristův kříž,
dálky, ty bývaly blíž, než jsi mi ukázal záda,
mladý byls já byla mladá, dál pojď, dnes už smíš.

Víš, podivný je tu řád,
bláto a slepice na hnoji,
zdá se, že není oč stát,
rány však blátem se zahojí,
až za tmy chodívám spát, nic mi tu není už k pláči,
hlíny hrst plameni stačí, má-li přestat plát.

Z tvých šatů zbyl jenom cár,
střechou nám už dávno zatéká,
příteli, krásný jsme pár,
láska nás jak šašky obléká,
křížový králi, jsi stár, ze škorní trčí ti sláma,
zčernala srdcová dáma, snídá suchopár.

Můj milý, pojď klidně dál,
toužil jsi pozvednout Kristův kříž,
máš ho mít, vždyť sis to přál,
vítá tě, snad se ho nebojíš?
Dálky, ty bývaly blíž, po lásce marně se touží,
kříž, který hnil tady v louži líbej, zvedej výš.