Lucie Bílá

Co sudičky přály nám

On: Mám síly dost na to co zvlád bych rád,
mám si snad ?íct sta? se co má se stát.

Ona: Pro? mívám chu? ?íct, hej osude chvíli st?j,
jen poj? hezky blíž a ?ekni co víš,
jak t?žký k?íž bude úd?l m?j.

REF: Co sudi?ky p?ály nám kdo to ví,
to nám ani ?ábel sám nepoví,
snad má to tak být, vždy? život je krásný tím,
co nového nám p?ichystá,
co sudi?ky p?ály nám pro? se ptát,
to má pat?it hádankám napo?ád,
snad má to tak být, když budoucnost záhadná,
je víc nebo mí? nejistá.

On: Co zvládnout smím, to zjeví mi pouze ?as, ó, ou,
co za lubem máš, to uhádnu d?ív a snáz.
Ona: Mám ?asu dost, já doufám že spoustu snad ó, ó,
víc než den ?i noc, vždy? nechci tak moc,
když zrozena z lásky chci lásku dát.

REF: Co sudi?ky p?ály nám kdo to ví …

== Tak pro? dál se ptáme, co nám osud p?ál,
( co nám osud p?ál ptám se )
co p?ijde ( co p?ijde ), za týden ( za týden ),
a co bude dál, ješt? dál.

REF: Co sudi?ky p?ály nám kdo to ví …