Doktor pravil: " Zanech - zpěvu , zpěváku. - Neuváděj lidi do zlých rozpaků. - Patříš k bláznům, kteří - ještě v něco věří. - Nevěř ani sobě sám. - Ja jsem doktor, já to znám."
Chemik zvolal:"Píseň? - Ta se pojí s čím? - Jestli s ňákou vírou, - tak tu nezměřím. - K čemu chovat víru, - která nemá míru? - Nevěř ani sobě sám. - Ja jsem chemik, já to znám." - Filosof řek´:"Zahoď flétnu do žita. - Tvá hudba je prostá, - doba složitá. - Ve složité době - nevěř ani sobě.
Nevěř ani sobě sám. - Ja jsem docent, já to znám."
Bili do mé víry, až jí dobili. - Už s tou flétnou tleje někde v obilí. - A já odplul na parníku, - osvobozen od zlozvyků. Nezdržován vírou, mírně opilý.
Pak však přišel příval, do moře mně splách´. - V očích slaná voda, v srdci krutý strach. - Tehdy spatřím na hladině - kráčet jako středem síně - muže který volá: "Vykroč po vlnách!"
Řekl, smrt už svírá - strašné klepeto. - Rád bych sebral kuráž , - ale nejde to. - Víra v mocné síly - obrostla mi býlím. - Nevěřím už sobě sám. - jen to chápu.Jen to znám.
Chemik zvolal:"Píseň? - Ta se pojí s čím? - Jestli s ňákou vírou, - tak tu nezměřím. - K čemu chovat víru, - která nemá míru? - Nevěř ani sobě sám. - Ja jsem chemik, já to znám." - Filosof řek´:"Zahoď flétnu do žita. - Tvá hudba je prostá, - doba složitá. - Ve složité době - nevěř ani sobě.
Nevěř ani sobě sám. - Ja jsem docent, já to znám."
Bili do mé víry, až jí dobili. - Už s tou flétnou tleje někde v obilí. - A já odplul na parníku, - osvobozen od zlozvyků. Nezdržován vírou, mírně opilý.
Pak však přišel příval, do moře mně splách´. - V očích slaná voda, v srdci krutý strach. - Tehdy spatřím na hladině - kráčet jako středem síně - muže který volá: "Vykroč po vlnách!"
Řekl, smrt už svírá - strašné klepeto. - Rád bych sebral kuráž , - ale nejde to. - Víra v mocné síly - obrostla mi býlím. - Nevěřím už sobě sám. - jen to chápu.Jen to znám.