F#mi Doktor pravil: Zanech zpěvu, D7 zpěváku F#mi
a neuváděj lidi do zlých D7 rozpaků F#mi
A Patříš k bláznům, kteří E ještě v něco věří
H Nevěř ani sobě sám. C# Já jsem doktor, já to F#mi znám
Chemik zvolal: Píseň? Ta se pojí s čím?
Jestli s ňákou vírou, tak tu nezměřím
K čemu chovat víru, která nemá míru?
A nevěř ani sobě sám. Já jsem chemik, já to znám
Filosof řek´: Zahoď flétnu do žita
Tvá hudba je prostá, doba složitá
Ve složité době - nevěř ani sobě
Nevěř ani sobě sám. Ja jsem docent, já to znám
®: A Bili do mé víry, až jí G dobi A li
A už s tou flétnou tleje někde G v obi A lí
A já D odplul na par A níku, osvobo D zen od zloz A vyků
Nezdr C žován vírou, G mírně opi D lý E
A Pak však přišel příval, do mo G ře mně A splách´
A V očích slaná voda, v srdci G krutý A strach
Tehdy D spatřím na hla A dině kráčet D jako středem A síně
muže C který volá: G Vykroč po vl D nách! E
Řeknul: Smrt už svírá strašné klepeto
Rád bych sebral kuráž , ale nejde to
Víra v mocné síly obrostla mi býlím
Nevěřím už sobě sám, jen to chápu, jen to znám.
Richard Müller
