Jediným hmatem v hlavě rozsvícení... v žaludku vibrování... Nebylo vhodný rčení podrážděný: dožijem v zahnívání... Houpací koně navždy pokračujou... s chutí a vůlí žádnou... Vítězí soucit nad samým sebou... víckrát už neomládnou... Nezbejvá než se životem plazit... prospívat sobě, ostatním kazit... v pozadí brousit kousavej jazyk... Jediným hmatem prudký otočení... do světa smrtelnosti... pár kroků račích až do vybočení... z nevábný budoucnosti... Houpací koně nechaj předávaný způsoby trilobití... dočkaj se konce... pak ti bez meškání odpustěj zbytek žití... Lezavá zima stáří tě mine... konečně vítej do světa jinejch... chorobě vzdávej hold nepovinně...
Ta Jana Z Velké Ohrady
