Zeměžluč

(A)JE MI(C) VÁŽNĚ NA NIC
JEN KDYŽ SE PODÍVÁM
KAM VŠECHNO SPJEJE
A KAM SE ŘÍTÍM SÁM

ČLOVĚK TO ZNÍ HRDĚ
ŘVEME Z PLNÝCH PLIC
ÚCTA A POKORA
TA SLUŠELA BY NÁM VÍC

JE(A)MI SMUTNO(C)JE MI ZLE
ZE(A)VŠEHO(Z VÁS)(B)I ZE SEBE


PÝCHA PŘEDCHÁZÍ PÁD
VŠAK SLEPÍ HLUŠÍ JSME
MÁME CÍL JEDINÝ
A TÍM VLASTNÍ PROSPĚCH JE

DÁVNO JSME ZAPOMNĚLI
NEJEN CO JE MÍT STARCH
I ŽE Z PRACHU JSME VZEŠLI
A ŽE Z NÁS ZBUDE PRACH