Hana Zagorová

Modrá čajovna

Čajovnou, modrou čajovnou

běží čas, můj Anděl zkázy.

Nerovnou, bitvu nerovnou

svádím s léty her a ztrát.



Čajovnou, modrou čajovnou

voní věky z čínské vázy.

Královnou, dávnou královnou

na chvíli se můžu stát.



Já jen kvůli snům, jen kvůli snům

se nezdvíhám a čas mi letí.

Jen kvůli snům, jen kvůli snům

nic nestíhám.



Čajovnou, modrou čajovnou

namodralé světlo vzlíná.

Čajovnou, modrou čajovnou,

prochází má čínská zeď.



Čarovnou, vůni čarovnou

dýchám z šálku a jsem jiná.



Záhodno, prý je záhodno

nesnít a žít právě teď.



Já jen kvůli snům, jen kvůli snům

se nezdvíhám a čas mi letí.

Jen kvůli snům, jen kvůli snům

nic nestíhám.



Já jen kvůli snům, jen kvůli snům

se nezdvíhám a čas mi letí.

Jen kvůli snům, jen kvůli snům

nic nestíhám.