Emi Dítě jsem byl, neměl jsem žádné vrásky
a měl dost sil, před sebou všechny lásky s A vé, C D H
Emi pět let jsem žil, můj děda rád mě míval,
loutku mi dal, "to je," řek’, když jsem zíval, "t A vé." C D
®: G Proč hračka má se smutně na mě dívá,
D proč hračka, zdá se, smutně na mě kývá,
Emi čas kolem nás tak bezohledně běží
D a ona v koutě pohozená leží,
Emi proč takhle D hledí, Emi proč, vždyť pěkně D sedí,
Emi vždyť ona D ne, to Emi já přece D prohrávám Emi víc.
Už ženu mám, děda už dávno není,
nežiju sám, můj život však se mění v sen,
a, jak to bývá, když se léta řinou,
mnohé se splní v duchu pod peřinou jen.
®:
Zas starší jsem, své zájmy člověk střídá,
zas vidím, kde děd s vlasy jako křída stál,
a v srdci svém, v tom nejtemnějším koutku,
v dobrém i zlém mám pohozenou loutku dál.
®: + Emi proč takhle D hledí, Emi proč, vždyť pěkně D sedí,
Emi vždyť ona D ne, to Emi já jsem měl D vyjít jí vst Emi říc,
Emi proč takhle D hledí, Emi proč, vždyť pěkně s D edí,
Emi tu du du D du Emi D Emi ...
Jiří Schmitzer
