Brontosauři

Vstává den

1. Kamaráde, vstává den, svoje oči otvírej.
Za tím, co je špatný jen, vrata dobře zavírej.
Vláček houká, nasedej, s mašinfírou povídej,
on ti poví cestu svou, cíl je štěstí před tebou.

2. Kdo tě potkal na cestách, napůl se ti ušklíbnul.
Tvoje šaty, to byl kaz, strašák prej by voblíknul.
Že jsi hobó a nic víc, že jsi tulák z Nemanic,
nechápou, že jen jsi svůj, sedni na vlak, vodcestuj.

3. Lístek tvrdě zaplatils, tím, že jsi pravdu znal.
Že ses zády vobrátil k těm, co je mamon hnal.
Vlak si brouká píseň svou, nežli party nasednou,
pak zahouká za cestou, tak už jeď, naschledanou.

4. Dýdum, dýdum, dydýdum,
dýdum, dýdum, dydýdum, dýdumdýdýýý.