Úspěch

Jak jsem potkal Gagarina

Na zimu je třeba nasmykať dost uhla,
aby vaša laska stara rychle nevytuhla.
I když bydlím na Ostravsku, řekli skus to v Kladně,
tam mi moju žadosť vyřidili kladně.

Obratem sem chytnul, take divne zpravy,
že to uhlo mam na Kladně, ale bez dopravy.
I kdybych si uhlo narval třeba i do kapes,
tuž chytil bysem z teho kylu a kule jak Harapes.

A že sem stary mudrlant a žadna kuže lina,
tuž napsal sem jim hromsky dopis až do Temelina.
Bo ve studene vodě, brutvan něumyju,
rozhod sem se sprubovať jadernu eněrgiu.

Za tydeň mi přišel balik rychle zpět,
pry tu matě ten uran 235.
A pod tym byl jasny a podrobny popis,
taky to byl krasny, osviceny dopis.

V tym navodě stalo, stači atom na rok,
v Temelině via hovno, jaky ja sem žralok.
Denně sťapu tolik, až litaju plomby,
všecky atomy sem narval do plynove bomby.

Zapalil sem bombu, že zrobim kyselicu,
napřed jeba strašna, pak potkal jsem družicu.
A v ni jeden Rusak furt dokola lital,
ja na cestu mu svitil, on spolupraci vital.

A lítal dál a lítal dál a lítal dál a lítal dál ...