Hradišťan

To pýchou matky oči klopí,
a muži nikdy nepochopí,
ten výšší stupeň harmonie,
když v tobě další srdce bije,
čekáš, čekáš, čekáš, sen.

Už sudičky mu lijí svíci,
jsi tajuplnou pokladnicí,
v tom jednou roztrhne se nebe,
on tiše leží vedle tebe,
vesmír, vesmír je jenom povijan.

Jde mléčnou drahou koník vraný,
nese ti krásné usínání,
láska je návrat před zrozením,
jsme jednou tělo a nic víc není,
jen spící anděl andílek.