Aqva Silentia

Voda se v zim? m?ní v led, i moje srdce zamrzá jakbysmet;
dostala jsi m?, kon?í let, vydechnu brzy naposled.

Zabíjen citem stoupám výš, k povrchu jev? dosp?ju, uvidíš;
pobíhám bytem, plním spíž, rychlejší p?erod nespat?íš.

Civilisace, moje lásko, dal jsem ti srdce a ty jsi tak chladná,
um?lá kráska bez výrobní vady, jen ruce ti barví teplá krev.

Vím, co se skrývá pod tvou maskou, nad?je sv?tu nezbývá žádná,
kdekdo se dneska dopouští zrady, tak pro? se po?ád ohlížet.

Civilisace - globalisace,
unifikace a radiace,
informace a deformace
internace, kremace.

Záruky skýtá na b?icha sytá,
všude ji vítá sebranka zpitá,
všichni se t?ší na jelita,
prvot?ídní kvalita.

A já chci taky místo u stolu, u prost?eného stolu,
chci stoupat jen nahoru a neklesat dol?,
zapomenout na všechno, co duši mou tíží,
nep?emýšlet, hodovat, vždy? konec už se blíží,
vždy? konec už se blíží, vždy? konec už se blíží,
vždy? konec